cestovni-ruch.cziCOT.czCZeCOT.infoWMP.czXMLevents

Roman Škrabánek: Bez státní pomoci by většina cestovních kanceláří jen stěží přežila

Zařazeno v
Outgoing

15.2.2021

S prezidentem Asociace českých cestovních kanceláří a agentur (AČCKA) a spolumajitelem cestovní kanceláře Monatour Romanem Škrabánkem jsme hovořili o očekávaném vývoji na trhu se zájezdy a o podpůrných programech pro cestovní kanceláře a agentury. 

Roman Škrabánek

Jak obecně hodnotíte pomoc, které se cestovním kancelářím dostává od státu?

Cestovní kanceláře se nacházely v první linii subjektů zasažených koronavirovou pandemií a byly až posledními v řadě, kterým byla dána šance na alespoň částečný restart. Bohužel jen na krátkou dobu letního období. Bez státní pomoci by většina cestovních kanceláří jen stěží přežila. Zásadní pomocí v první polovině roku bylo přijetí zákona „Lex Voucher“, na základě kterého měly cestovní kanceláře legitimní možnost vystavit, za určitých okolností, zákazníkům poukaz na zájezd místo navrácení přijatých plateb a tím zachránit, vzhledem k vysokým zálohám u dodavatelů, svou likviditu. Další významnou pomocí pak byly jak průřezové programy Antivirus, Covid-nájemné či kompenzační bonusy, tak i přímý dotační titul pro cestovní kanceláře a agentury. Alokace pro tyto programy však nebyla ve výši, kterou bychom si pro náš sektor představovali, a přímé finanční pomoci se tudíž nedostalo z důvodu přísných parametrů programů všem, kteří pomoc nezbytně potřebují. Zcela mimo dosah se ocitly např. subjekty nabízející jednu cestovní službu, tedy tzv. „nezájezdy“. 

Který z podpůrných programů považujete za nejpřínosnější?

Vedle průřezových programů Antivirus a Covid – nájemné je to každopádně program Covid – sedačkovné, který se týkal cestovních kanceláří provozujících vlastní autobusovou dopravu, a pak žádoucí a přínosnou byla samozřejmě přímá finanční pomoc v rámci dotačního titulu Covid – cestovní kanceláře. Tento dotační titul byl na určitou dobu výraznou vzpruhou pro cestovní kanceláře, které naplnily parametry výzvy. 

Jaká očekávání máte od programu COVID Záruka CK, na jehož vzniku jste se aktivně podíleli?

Program Covid – Záruka CK je společným participativním programem MPO a MMR, který má výrazně napomoci cestovním kancelářím získat povinné pojištění pro případ úpadku. Cestovní kanceláře čelí zpřísněným podmínkám pojišťoven, které vedle úhrady navýšeného pojistného obvykle požadují i složení vysoké spoluúčasti. Státní pomoc v podobě pokrytí významné části požadované spoluúčasti formou bankovní záruky ČMZRB vnímáme jako zásadní pomoc a cestu pro zachování existence velkého množství cestovních kanceláří, které by bez této očekávané pomoci byly nuceny ukončit svou činnost z důvodu nenaplnění zákonných ustanovení vztahujících se k provozování činnosti cestovní kanceláře. Jsem opravdu rád, že do tohoto programu byly zapracovány v podstatě všechny naše návrhy, včetně retroaktivity pro již sjednané pojistné smlouvy s počátkem pojistného období od 1.10.2020 a úpravy parametru oprávněného žadatele i pro subjekty, které byly cestovní kanceláří alespoň do 12. 3. 2020, nikoli do 31.8.2020, jak bylo nastaveno pro dotační titul pro cestovní kanceláře. Velmi oceňuji opravdu funkční spolupráci s MPO, MMR a ČMZRB při přípravě tohoto programu. 

V názvu vaší asociace jsou vypíchnuty vedle cestovních kanceláří i cestovní agentury. O těch se v posledním roce příliš nemluví, přestože jsou vládními opatřeními zasaženy minimálně stejně jako touroperátoři. Jak vidíte budoucnost tohoto segmentu cestovního ruchu?

Ano, cestovní agentury byly stejně jako cestovní kanceláře výrazně zasaženy koronavirovou pandemií, pro cestovní agentury je situace o to horší, že jsou existenčně závislé na smluvních provizích od cestovních kanceláří. Zákon „Lex Voucher“ napomohl cestovním kancelářím udržet likviditu, ale pro cestovní agentury, pokud neměly sjednány s cestovní kanceláří zálohovou smluvní provizi ze zájezdů přesunutých na pozdější termín či z vystavených poukazů na zájezd, přínos neměl. I parametry dotačního titulu Covid – cestovní agentury byly velmi přísné. Paušální částka ve výši 500,- Kč na sjednanou a zrušenou smlouvu o zájezdu jen za určitých podmínek není pro cestovní agentury uspokojivá. Bohužel neprošel náš návrh, aby byly v paušální částce zohledněny tzv. „vícehlavé smlouvy“ pro 8 a více cestujících. Jsem ale potěšen, že byl akceptován náš návrh ohledně nastavení parametru rozhodného období, který byl v zájmu prodejních cestovních agentur upraven z původního omezeného období okamžiku prodeje zájezdu (později zrušeného) na období zahájení zrušeného zájezdu v prodlouženém termínu od 20.2. do 10.10.2020. Budoucnost cestovních agentur je nejasná, největší cestovní kanceláře upřednostňují přímý prodej, zastávám však názor, že šikovná cestovní agentura si své místo na sluníčku určitě najde. Cestovní kanceláře a cestovní agentury přece žijí ve vzájemné symbióze a vzájemně se potřebují.

Jak jsou na tom české cestovní kanceláře a agentury, pokud jde o možnosti podpory, v porovnání s evropskými touroperátory?

Na rozdíl od většiny evropských zemí, české cestovní kanceláře a agentury měly možnost, byť za přísných parametrů, dosáhnout na přímou finanční podporu od státu. Přímá finanční podpora není standardním prostředkem pomoci státu ve většině členských zemích EU. 

Jak jsou tedy cestovní kanceláře a agentury v Evropě podporovány?

Bez pomoci státu se cestovní kanceláře a agentury neobejdou v žádné evropské zemi. Jen se liší formy podpory. Obvyklou podporou jsou průřezové programy, které podporují zaměstnanost či pokrývají fixní náklady firem obvykle do výše 70-80 %. Přímé finanční podpory se dostává subjektům v cestovním ruchu např. v Dánsku, v Polsku, na Slovensku (kompenzován je pokles obratu ve srovnání s předcházejícím obdobím) nebo v Bulharsku (přímé granty  pro CK/CA na vrácení peněz či pokrytí provozních nákladů), pobaltské země Estonsko, Lotyšsko a Litva poskytují granty na úhrady nákladů na repatriaci cestujících v souvislosti s vypuknutím koronavirové pandemie, přímé dotace poskytuje i Francie. Obvyklou formou státní pomoci jsou však především levné státní dlouhodobé půjčky spojené zejména s povinností cestovní ch kanceláří vrátit klientům uhrazené platby či poskytnutí státních záruk na pokrytí poukazů vydaných cestovními kancelářemi (např. Německo). 

Naším společným cílem však je restart cestování bez jakýchkoli omezení, alespoň v rámci EU.

 

Podle představitelů Evropské komise by měla být letošní sezona ve znamení kombinace jednotného očkovacího pasu a negativních testů. Sdílíte jejich názor? Myslíte si, že jednotný očkovací pas opravdu vznikne a že pomůže k resuscitaci turismu?

K zavedení jednotného očkovacího průkazu bude, i dle vyjádření Evropské komise, potřeba ještě určitý čas. Pokud by nadále přetrvávala nepříznivá epidemiologická situace a volné cestování by bylo možné jen za určitých podmínek, pak považujeme za nezbytné, aby ruku v ruce šly, na stejné úrovni společně, alespoň 4 srovnatelné nástroje – negativní antigenní testy, jednotný očkovací pas, potvrzení o přítomnosti protilátek a potvrzení o prodělání onemocnění covid-19 za předcházejících 90 dní. Každý by si měl svobodně vybrat, kterou variantu zvolí, bez jakýchkoli omezení svých práv a svobod. Naším společným cílem však je restart cestování bez jakýchkoli omezení, alespoň v rámci EU. 

S jakými očekáváními vstupují cestovní kanceláře do roku letošního? Jak bude podle cestovních kanceláří vypadat letní sezona?

Očekávání byla, myslím, velmi pozitivní, bohužel se nadále prodlužují restriktivní opatření nejen v České republice, ale i ostatních zemích. Lidé ale obecně cestovat chtějí a je jen otázkou času, kdy se i v souvislosti s náběhem proočkování obyvatelstva v jednotlivých zemích cestování uvolní. V zimní sezoně se dařilo exotickým destinacím, v letní sezóně se určitě bude dařit i tradičním dovolenkovým destinacím. Tato neutěšená situace nebude trvat věčně. 

Jak bude podle vás v evropském kontextu vypadat letošní letní sezona a jakou podobu bude mít „nový normál“, který se tak často skloňuje?

Z diskuze v rámci evropské asociace ECTAA vyplývá, že se cestovní ruch navrátí k původnímu stavu nejdříve v roce 2025. Neznamená to ovšem, že by do té doby cestovní ruch neexistoval. Cestování patří neodmyslitelně k životu každého z nás a tudíž je jen otázkou času, kdy dojde k restartu cestovního ruchu, byť v omezené podobě oproti úspěšným létům do roku 2019. Obecným trendem v evropském měřítku však zajisté bude posílení domácí turistiky. 

Co pro své členy, resp. obor jako takový, dělala v posledních 12 měsících AČCKA a jaké plány máte pro příští období?

Abych byl upřímný, vytížení a časové nasazení nás všech v asociaci nemá za posledních 12 měsíců historicky obdoby. Za jeden rok jsme všichni odpracovali objem odpovídající minimálně 5 předcházejícím rokům. Rád bych poděkoval našemu sekretariátu za obdivuhodné nasazení a výdrž v této náročné době. Pokud pominu intenzivní komunikaci směrem k členům, AČCKA se významně zasadila o přijetí zákona „Lex Voucher“, o vznik dotačních titulů, o program Covid – Záruka CK, to vše ve spolupráci s dalšími asociacemi a zaměstnavatelskými svazy v cestovním ruchu. AČCKA neúnavně poskytovala členům informační a právní servis a zasazovala se o co nejoptimálnější podmínky cestování. Bylo to opravdu náročné období, ve kterém se v plné nahotě ukázal přínos členství v asociaci. Plán pro budoucí období je jednoduchý – nepolevit a nadále pokračovat v intenzivní činnosti v zájmu našich členů.

Foto: AČCKA

foto
Petr Manuel UlrychC.O.T. media
šéfredaktor iCOT.cz
[javascript protected email address]